15. PhDr. Jana Procházková Libičková

Jana Procházková Libíčková (PhDr.; 69 let) je psycholožka. V jednom z předchozích volebních období byla členkou sociální komise a komise prevence kriminality Rady města Olomouce.

Psychologii vystudovala na Filosofické fakultě UP v Olomouci a věnuje se jí po celý svůj profesní život. Prošla celou řadou odborných pracovišť z oblasti zdravotnictví, rodinného, výchovného i sociálního poradenství.

V roce 2001 nastoupila na pozici zástupkyně ředitele jedné z organizačních složek ministerstva spravedlnosti – nově vznikající Probační a mediační služby ČR, instituce, která do českého systému trestního práva přinesla nový pohled na řešení dopadů trestných činů, do kterého se snaží efektivně zapojit nejen pachatele, ale i oběť a komunitu, která je trestným činem zasažena.

V rámci své profesní kariéry absolvovala několik zahraničních studijních cest (Holandsko, Velká Británie, Švýcarsko, Norsko), v jejichž rámci se seznámila s činností řady státních i nevládních organizací, které velmi profesionálně pracují s osobami, vyžadujícími pomoc a péči, kterou si sami nedokáží zajistit. Získané zkušenosti a podněty z těchto cest byly inspirující i pro její další specializaci, kterou je práce s oběťmi trestných činů – ať už jde o pozici poradkyně Bílého kruhu bezpečí, nebo zapojení do realizace projektů, zavádějících specializované poradenství pro oběti trestných činů do všech soudních okresů ČR.

Je vdaná a má tři děti. Dvě z nich žijí a pracují v zahraničí, a to, že je může kdykoliv bez vyřizování zbytečných formalit navštívit, oceňuje jako jeden z přínosů otevřené Evropy. Kromě cestování patří k jejím koníčkům aktivní sport, stálé vzdělávání a klasická hudba.

V Olomouci žije téměř 40 let a přestože poznala řadu jiných, zajímavých a hezkých  měst, je pro ni Olomouc tím nejkrásnějším místem pro život.

S ohledem na své profesní zkušenosti je přesvědčena o tom, že skutečně zdravá společnost je ta, která se dokáže postarat i o ty své členy, kteří toho sami nejsou schopni a na pomoc jsou z objektivních důvodů odkázáni. V praxi to znamená, že nejen stát, ale i jednotlivá města a obce budou vytvářet podmínky pro fungování institucí, které mají erudici a zájem  těmto cílovým skupinám účinnou pomoc poskytovat.